Kapitola 16. - KONEČNĚ KLÍDEK … ale jak se to vezme

8. února 2008 v 11:15 | autor |  Kelly Family - příběh
Bylo 5. srpna, krásný letní den, slunce pálilo, jen jste na něj vyšli a u Kellyů se nedělo nic zvláštního. Pro Paddyho a Claire to byl snad měsíc štěstí. Rodinné vztahy se urovnali, i Angelo si konečně dal pokoj, a oba dva měli jen sebe. Každý den chodili na zmrzlinu a dvakrát za týden do kina. Jednou šli na filmy, které si vybíral Paddy, což byly takové jako Smrtonosná past, Čelisti a prostě akční filmy. A podruhé si zase vybírala Claire, to byly romanťáky a komedie, například Pretty Woman, Transformers a jednou šli dokonce i na Petra Pana, kterého oba dva viděli naposledy, když jim bylo asi jedenáct. Prostě v červenci jim štěstí přálo. Nyní bylo 20. srpna, horko jako v peci a Kellyovi se rozhodli, že půjdou do aquaparku. Zabalili si svačiny, ručníky, i nějaké peníze, naskákali do autobusu a frčeli do aquáče. Angelo si příležitostně vzal svoje nejhezčí plavky. Pro upřesnění, byly to jedny ze 127 plavek, které měl. V aquáči bylo tak narváno, že se jich tam skoro všech dvanáct nevlezlo. Naštěstí se tam namáčkli a mohli si užívat. Paddy si poprvé zkusil obří trychtýř a hned jak vylezl z vody nabádal Claire aby si to šla taky zkusit. "Pojď uvidíš, nic to není a je to super!" Claire se nechtělo a tak se snažila odvést pozornost od témetu a tak začala lichotit. "Paddy, nechci nic říkat ale..." "Co ale?!" "Nech mě domluvit prosím." "Jo jasan." "Ale v plavkách a s těmi mokrými vlasy seš, no seš..." "Tak co jsem?" "No, strašně sexy..." Paddy se děsně začervenal. "Díky, ty taky, moc ti to sluší...až na to...?" "Ajé..." pomyslela si Claire. "Až na co Paddy?" šel si nenápadně stoupnout vedle ní, jemně ji chytil za ruku a... začal ji strkat do vody. "Že nemáš mokrý vlasy!!!" smál se a žduchnul ji do bazénu. Claire při svém letu do vody zakřičela. Hned po tom jak se vynořila viděla Paddyho, ten se mohl popukat smíchy ale ona jen kroutila hlavou. "Tak promiň, ale nazlobené ti to sluší taky. Pojď, aspoň ti pomůžu." nabídl se jí a natáhl ruku. Claire doplavala ke kraji, chytila se ho za ruku a... "Ne, já pomůžu tobě!" zasmála se a stáhla Paddyho k sobě do vody. Paddy se nestihnul nadechnout a tak hned jak se vynořil, začal šíleně kašlat ale při tom se smál taky. "Vidíš? Jaký to je?" smála se Claire. Paddy dokašlal, ale smíchy začal kašlat znovu. Začal na Claire cákat. Ona se rozplavala a to docela rychle ke kraji bazénu, ale Paddy byl rychlejší, chytil ji za ruku a přitáhl k sobě. Začali se potápět a Paddy ji začal nečekaně líbat pod vodou. Claire to nečekala, nechala se unést a oba se vynořili nad hladinu a ještě minutu se líbali. Claire se zbytkem těla co měla pod vodou snažila držet od Paddyho těla co nejdál. Paddy se k ní ale pořád přibližoval a ona ve vodě pořád couvala. Chtěl se jí prostě dotýkat, nemusíme říkat ani jak. Claire po chvíli napadla výmluva. "Paddy, Paddy dost, mám nápad." "Hmm?" "Co kdybych s tebou přece jenom do toho trychtýře šla?" Paddy ihned otočil. "No to je bezva, tak jdeme..." vylezli z vody a vyšli nahoru. Paddy se z té výšky udělalo špatně. "Klid, to zvládneš, navíc, pojedeme spolu, budu tě pořád držet, slibuju." "No tak dobře." souhlasila. Tak si sedli na začátek a Claire byla značně nervózní. Paddy to poznal, nenápadně se usmál, jednou rukou ji chytil za pas a silně ji k sobě přimáčknul, až to nebylo pěkné. Claire zavřela na chvíli oči a zatnula zuby, protože ji držel tak pevně, že ji to dost bolelo. Druhou rukou jí ještě chytil zápěstí a přiložil její ruku k sobě. "Nemáš se čeho bát, nude to rychlé a jsem tady stebou." uklidňoval ji. "Však já se nebojím." naznačila Claire a začali se odžduchovat. Najednou se tak rychle rozjeli a jeli tak, že Paddy musel svou ruku kolem jejího pasu povolit. To bylo taky dobře. Při jízdě se smáli a křičeli. "Paddy to je úžasný!!!" křičela Claire. "Já vím, už bude konec! Teď se pořádně drž!" Claire se ho pevně chytila a čekala co příjde. Najednou se začali děsně rychle točit. Claire se to začalo líbit. "Žbluňk!" Děsně to cáklo když dopadli do bazénu. "Paddy to bylo úžasný!" jásala a chtěla jet znova a znova. Tak jeli alespoň osmkrát, než museli jet domů. Osušili se, v šatnách se převlékli a jeli. V jejich autobuse byla perfektní atmosféra a celou cestu si Paddy s Claire povídali o aquaparcích v okolí. Potom přišla řeč i na koncert v Rondu v Praze a Claire úplně zapoměla, že ho chtěla Angelo zrušit. Bylo ráno 21. srpna. Všichni už byli vzhůru a po snídani. Jen Claire ještě nejedla. Strávila dobrou půl hodinu na záchodě. Toho si Paddy nemohl nevšimnout a tak, hned jak vylezla; celá zelená, držela se za břicho a měla co dělat, aby neletěla na záchod znova ; se jí okamžitě zeptal, "Claire, je ti něco?" a vedl ji do kuchyně. "Ne, není mi nic, to bude v pořádku, jen se mi udělalo špatně, uvidíš, bude to dobrý." odpověděla mu zastřeným hlasem a sedla si na lavici. "Vážně to nic není?" staral se. "Ne, vážně, jen si odpočinu a budu zase jako rybička." snažila se do toho vlít trochu optimismu. "To doufám, je mi jasný, že teď asi na jídlo nemáš vůbec chuť a tak se alespoň napij." A podal jí sklenku s vodou. "No tak jo, ale nezaručuju, že zase nepoběžím na záchod." Vzala sklenku a celou ji vypila, protože, to asi všichni znáte, když zvracíte, odvádí se z těla tekutiny a potom máte děsnou žízeň. Dopoledne se přežilo jakž takž, ale odpoledne, bylo zajímavé že se Claire zvracet vůbec nechtělo a nebyly žádné známky toho, že by jí něco bylo. "Vidíš, já ti říkala, odpočinu si a bude to dobrý." "No snad máš pravdu..." byl na pochybách Paddy a nechtělo se mu věřit, že by ji to tak záhadně přešlo. Další den se to opakovalo a bylo to ještě horší, ležela v posteli, celý den měla čtyřicítky horečky a když chtěl kdokoliv zavolat doktora, tak jim to zakazovala. Pořád říkala: "To bude dobrý, uvidíte. Nikam nevolejte!" ale k večeru jí bylo hůř a hůř. Vůbec nemohla spát. O devíti za ní přišela Jane. "Claire na, nesu ti prášek, Paddy říkal, že si ho vyhodila a že ho nechceš vidět, je to pravda?" zeptala se a sedla si k ní na kraj postele. "Je to pravda, nemám na nikoho náladu." odpovídala sklesle a nevěřila, že by jí někdo mohl poradit. "Claire, já takové nemoci dobře znám, ale tohle není nemoc." prohlásila podivně a tajemně. "A co to tedy je, kolínská s kečupem?" "Ale ne, jen..." "Co jen, tak jestli mi můžeš poradit tak neváhej a poraď, já to dýl nepřežiju, je to děs!" zpovídala se. "No, já se sice v těhhle věcech moc nevyznám, ale, no, radila bych ti, udělej si test." řekla Jane a chtěla odejít. "Jakej?!" vykulila na ni své modré oči Claire a z počátku to nechápala. "No jakej." "No fakt nevím." "Vážně ti radím to, co je podle mě nejideálnější a v tvém případě nejmoudřejší. Hele, tvoje ranní nevolnosti trvají už tři dny a důkladně jsem pozorovala tvoje chování a chutě. Víš co jsi vždycky nesnášela?" "No toho je hodně, citrónovou zmrzlinu, anglickou slaninu, grepy, kyselé okurky..." "No právě, grepy. Podívej se na svůj stolek." Claire se podívala a co neviděla. "Jéé to je grep! Ale jak to? Nikdy mi nechutnal. Jak je to možný?" "No a právě proto bych ti doporučovala si udělat test, těch grepů jsi už spořádala pět, za ty dva dny." "To ani není možný..." "Tak ti teď radím, udělej si test. Ranní nevolnost je typickým příkladem..." "Čeho?" "No čeho Claire, neříkej že nevíš?" "Ne, vážně, čeho, a jakej test?!" "Stačí ti, když ti řeknu, kup si v lékárně... ehmm...těhotenský test?" otevřela dveře a chtěla odejít. "Ne Jane počkej! To nemyslíš vážně!" "Myslím, alespoň budeš mít jistotu." Claire se trochu zastyděla a povídá. "No teda, v tomhle aby mi radila nej kámoška?" usmála se a pokračovala. "Ale dám na tvoji radu, alespoň budu mít doopravdy jistotu. Díky moc. Seš hodná." Jane jí to hned oplatila "Ty seš taky dobrá, navíc chtyrá a hezká, není divu že je Paddy s tebou tak šťastnej." usmála se na ni a odešela. Claire nad jejími slovy ještě pár minut přemýšlela. "Co když má Jane pravdu, měla bych si ho udělat. Ale zase...To je jedno, ráno moudřejší večera." zhasla si a spala. Ráno, 24. srpna po probuzení čekala, že poletí zase na záchod. Jenomže, nic. Ani ň. Vůbec nic. Bylo to úplně v pohodě. Tak si hned po snídani vzala peníze a utíkala potají do lékárny si koupit test. "Ve dne si ho dělat nemůžu, to by někdo mohl zjistit, nejjednoduší to bude někdy večer. Nejlépe dnes, zítra jedeme do Prahy." říkala si, když šla domů. Po příchodu se hned na chodbě setkala s Paddym. "Ahoj lásko." pozdravil ji svůdně. "Ahoj miláčku. Co máme dneska k obědu?" starala se a na pěkný den se políbili. "Dneska bude tvoje oblíbené jídlo, makarony se sýrem." usmíval se na ni, když jí to říkal, protože makarony zbožňovala. "Cože?! Fuj takovej blaf." "No počkej, počkej, jakej blaf?! Tohle ti vždycky tak chutnalo! Tobě něco je, já to na tobě poznám. Byla jsi u toho doktora?" měl jisté podežření ale nedal to na sobě znát. "Ne, nebyla a ani nepůjdu, nic mi není. A nevím, prostě to jíst nebudu, dám si raději kyselý okurky, ty už jsou lepší než nějaký makarony." Paddy se tomu podivil a radši šel do kuchyně, připravovat oběd. Claire si teď začala uvědomovat že tomu všechno nasvědčuje ale myslela si "To nic není, to jenom takový cosi. To bude v pohodě." K obědu tedy měla jen kyselé okurky a k večeři jeden grep. Paddy byl ve svém pokoji. "Ne, to není možný, to ne. Ne, to není pravda. I kdyby, tak co. Ne ne ne, jen klid, bude to v pohodě. To nebude ono. Jen má nějakou vyrózu. Jo vyrózu. Tak." Paddy si všech příznaků všiml, ale nechtěl tomu věřit. A taky nevěřil. Byla půlnoc, všichni v domě spali, jen Claire čekala na svou příležitost. Zaběhla do koupelny a rozbalila test. Byla děsně nervózní, až se jí zatočila hlava. Posadila se na umyvadlo, opláchla se studenou vodou. "Jen klid, určitě to bude dobrý, mám jen nějakou chřipku." uklidňovala se a četla. "Návod k použití: Sejmout krytku a savý konec ponořit do moči. Výsledek odečtěte poté, co se v okénku objeví proužek." Všechno udělala podle návodu a už jí jen zbývalo počkat jednu minutu do co nejpřesnějšího výsledku. Minuta uběhla. Claire si vzala do ruky test a než se podívala na okénko pořádně si vydechla. Otočila ho v rukách. "Takže, zelená negativní, modrá pozitivní..." podívala se na poružek. "To ne.... To ne, to přece není možný. Ne, Angelovo ne! To Angelo být nemůže, to bych nepřežila!" začala vyvádět a běžela do pokoje. Tam si vzala tužku a papír a začala počítat. Uběhly tři hodiny a Claire se konečně dopracovala k výsledku. "Tak, jsem ve třetím týdnu, takže to není Angelovo!" zaradovala se, ale hned jí zase sklaplo. "Oh ne... dnes je už 25. srpna, třetí týden, to by znamenalo. 25 - 21 to je 4. srpna....." Podívala se pro jistotu ještě jednou na test a jen ta myšlenka ji zděsila. Nemohla tomu věřit. " …........Paddy.......... "
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama