Kapitola 19. - VYDÍRÁNÍ

16. února 2008 v 14:25 | autor |  Kelly Family - příběh
Po týdnu v nemocnici se Paddy konečně vrátil do hotelu. Bylo 30. srpna. Všichni byli děsně šťastní, ale nejvíc Paddy, ten se těšil jak na Claire, tak i na ostatní. "Tak už jsi konečně doma synu." přivítal ho otec, poprvé s otevřenou náručí. Paddy se sice divil, ale po chvilce váhání se usmál a při objímání ho otec ještě poplácal po zádech. "Jsem rád že jsi zase zpátky..." "To já taky tati..." Všichni byli strašně dojatí, protože tohle se ještě nikdy nestalo, aby se tihle dva objali a při tom se usmívali. Po dostatečném přivítání šla Maite vařit oběd a ostatní si zalezli do Jimmyho pokoje, kde chystali pro Paddyho překvapení. Paddy potkal v kuchyni Angela. "Téda bratříčku, ty máš snad sto životů. Jak je možné, že jsi to vůbec přežil?" smál se Angelo. "Neboj se, takovou radost ti neudělám, abych ti tady nechal Claire samotnou! Abys ji měl jenom pro sebe, pamatuj si, my k sobě patříme, já ji miluju a ona miluje mě a takhle to také bude! A ty s tím nic neuděláš! Tak už se s tím konečně smiř!" spustil Paddy a při tom se nenápadně krčil, protože se vyplnilo to, co říkal Libor. Zánět, který děsně bolí! Paddy se snažil mít normální výraz a šlo mu to dobře. "Ale, nebuď tak hrr!" "Hele, miloval jsem ji od první chvíle kdy jsem ji uviděl!" Angelo dostal záchvat smíchu ale najednou přestal a s úšklebkem na tváři řekl. "Láska na první pohled, jak dojemné!" "Angelo, možná tobě to příjde trapný, ale je to úplně normální!" "Hele, mě poučovat nemusíš! A abys věděl, jednou stejně dosáhnu svého a Claire bude moje, budu si s ní dělat co budu chtít, třeba ji i trápit, a ty se na to budeš muset jenom dívat!!" Paddy zatnul zuby a snažil se zadržet tu hroznou zlobu. "Angelo dost! Ty snad ani nemáš srdce?!" Angelo se začal chechtat a tak mu Paddy sotva rozuměl. "Jo, tak to se pleteš, já mám srdce, ale je schované v nejvyšší a nejtvrdší skále v kraji! Dostaneš se tam jedině s pomocí Koně Zlatohříváka!!! Já jsem Skeleton!!!" rozchechtal se Angelo na celý dům. Paddy se na něj díval jako na cvoka. "Angelo to by stačilo, nedělej si z toho srandu!" Angelo se ale chechtal dál a nevěděl kdy přestat. Až když chtěl Paddy odejít přestal, chytil ho za triko a přitáhl zpátky. "Hele, hele, počkej, ještě jsem s tebou neskončil!" vyštěkl Angelo. "Ale já s tebou jo!" křikl po něm Paddy a vytrhl se mu. "Pamatuj si, ještě jednou mě, nebo Claire něco uděláš, cokoliv, tak tě bez milosti udáme!" plácl Paddy, aby se neřeklo. Angelo to však vzal hodně vážně. "Co?! To, to byste přece neudělali?! Nebo jo?! Vždyť jsem tvůj brácha!! To mi nemůžeš udělat!" "Ty ses mě taky neptal, jestli mě můžeš střelit!" obrátil řeč proti němu. "Ale, ale, to je úplně něco jinýho!" bránil se Angelo. "Tak to se pleteš hošánku!" Angelo si najednou kleknul Paddymu k nohám a začal škemrat. "Patricku prosím! Ty bys to nikdy neudělal, ty seš přece takovej svatoušek!" Paddy se ohlédl. "Claire!!! Pojď sem!" zavolal Paddy a Claire hned přiběhla. "Co se děje?...." najednou uviděla brečícího Angela jak se plazí Paddymu u nohou a začala se smát. O všem ale věděla, vytáhla mobil a začala volat na policii. "Už to zvoní Angelo..." "Ne! To nemůžete! Jsem přece tvůj brácha a tvůj...nevím....to nemůžete, prosíím! Ne!" Angelo brečel čím dál víc. Claire se smála jak neuvázaná a Paddy měl co dělat, aby nepraskl smíchy. Po pěti minutách tohohle divadla ukázala Claire Angelovi telefon. "Ty pitomče, to byla jen sranda!" Angelo si okamžitě utřel slzy, stoupl si a nasadil vražedný pohled. "Ty čůzo jedna já tě snad zabiju!!!" zakřičel najednou a už už chtěl dát Claire facku, když v tom mu přilítla jedna od Paddyho. "Mírni se jo?! Můžeš si dělat srandu jenom ty?! Ale pamatuj, když se o něco pokusíš, tak už tu policii zavoláme doopravdy!" "Paddy, to stačí, já si s ním promluvím, už tě volají." "Seš si jistá že chceš?" obával se Paddy s pochybami, aby Angelo něco neproved. "Ano, neměj strach." uklidňovala ho Claire. Paddy teda přikývl a šel. Angelo si v tu ranu vzpoměl, že za tu krev, kterou mu daroval, něco chtěl. "Hele, holka,..." vedl Claire ke stolu a posadil ji na něj. "Co chceš?!" "Pamatuješ, jak jsem ti říkal, že když mu dám krev, tak si za to od tebe něco vezmu?" Claire přikývla. "Už vím co chci..." Claire netrpělivě čekala. Angelo ji najednou začal něžně líbat na krk a pošeptal jí do ucha. "Chci tebe a to dítě!" Zašeptal to ale výhružně. Claire se zděsila a rychle od něj uskočila. "Co? Co, to nemyslíš vážně Angelo!" "Mylsím to smrtelně vážně! Nějaké námitky? Říkala jsi, že mi dáš cokoliv budu chtít, tak si o to teď říkám! Chci, aby si mu řekla, že to dítě je moje a oznámila to všem!" Claire začala se strachem kroutit hlavou. "Nikdy, zapomeň!" "Však ty si to ještě sakra rozmyslíš!" vyhrožoval jí. "Teď máš na výběr. Buďto mu řekneš, že je to dítě moje a nebo..." "Co a nebo?! A jak o tom dítěti vůbec víš?!" Angelo se zašklebil. "Nemělas ten test házet do koše. Přímo mě bodal do očí, když jsem ho vysypával!" Claire se začala obviňovat. "No, co a nebo?!" navázala řeč Claire. "Jo aha, já to ještě nedořekl. No, buďto teda řekneš, že je to dítě moje a nebo......Paddyho život!!!" Claire vyjekla hrůzou a utekla za ostatními do Jimmyho pokoje. "Pcha, tyhle ubohé chuděry..." pomyslel si Angelo a šel tam taky. Až už tam byli všichni, tak mohlo jít na řadu překvapení pro Paddyho. "Paddy, vzhledem k tomu, že moc rád chodíš do kina, zařídili jsme ti dvacet volných vstupenek, kdykoliv a na jakýkoliv film bez toho, aby tě tam někdo z fanoušků otravoval." Začala Kathy. Paddy jen dojatě sklápěl oči. Claire na něm poznala, jak je šťastný. "Jó to není všechno," dodala Maite. "ještě pro tebe máme nové oblečení z řady divadelních šatníků." Paddy se zaradoval a hned ho chtěl vidět. "Klid, klid ty divochu, potom si ho i vyzkoušíš, ale teď přichází na řadu to největší překvapení!" zklidňoval ho John. "No, tak co je to za poslední překvapení? Honem." nemohl se už dočkat. "Drž se! Over The Hump a hlavně tvoje písnička An Angel, měl v českých hitparádách a u fandů neuvěřitelný ohlas. Vypadá to, že tohle nás dostane hodně vysoko!" Paddy nemohl věřit svým uším a jen ze sebe s otevřenou pusou vykoktal. "Ale to není možný, vždyť to není nějaký speciální! Jak, jak..." "Jak?" přidal se Angelo. "To je prostý. Písničky ze srdce, můj holčičí hlásek a plus do toho ta tvá, ehmm, zvlášť sympatická osobnost, jak tomu říkají holky, tak to máš hned!" "Hele, Angelo chce prostě říct, že kdyby si v tom albumu tolik nezpíval zrovna ty tak...." "Já vím, lidi po mě prostě šílej. Jo a včera v novinách psali, že jsem prej miláček davu a,...hlavně dívek!" odpověděl Angelovi a Jimmymu a zasmál se. "Jo, tak to bych řekl, vždyť se na sebe podívej, vapadáš jako holka?...Jo." Paddy se začal prohlížet. Všichni se chychotali a Paddy taky. "No dovol Johny..." "Ne, to byla sranda. Ale jinak..." "Jinak, hele, všechno to dělá ten obličej a postava, jen se podívejte. Krásný, hubený, zdravý, s perfektní fyzičkou. Modré oči, krásné dlouhé hebké vlasy a do toho ten krásný obličej. Ten úsměv..." Paddy se začal sám od sebe usmívat, protože ty lichotky, a obzvlášť od Claire, v něm nechávali něco, z čeho ho hřálo u srdce. "No, hele, co teď říkám. Plus ty hebké ruce jako holka." "Jo a ještě, nikde žádnej pupínek a,....Paddy zvedni ruce!" pobídla ho Patricia. Paddy měl zrovna krátký rukáv. Tak je zvedl. "Co vidíte lidi?" Sourozenci na něj koukali, ale nevěděli, na co se mají vlastně dívat. Patricia cosi pošeptala Claire, ta k němu šla a chytila ho lehce za ruce. "Měj je takhle pořád." zašeptala a Paddy přikývnul a čekal co se bude dít. Claire mu vyklouzla z dlaní a pomalu lehce sjížděla, až na konec rukou. Paddy přivíral oči slastí. Angelo jen příšerně žárlil. Naštěstí Paddy nebyl lechtivý a nesmál se, když ho Claire jemně hladila a dotýkala se ho v podpaží. Po třech minutách, kdy už všichni pochopili, co chtěla Patricia říct, to Paddy nevydržel a ruce mu spadli dolů. "Už dost!" vylítlo z něj a nikdo si to ani nestačil uvědomit. Chytl Claire a dlouze a vášnivě ji políbil. Teď zase přivírala oči slastí Claire. "Náš krásný Paddy je bez chyby!" vydechl Angelo, ale nikdo si toho nevšímal. Začalo se slavit. Byli tam už skoro přes hodinu. Paddy se málem rozbrečel štěstím, když v tom se Angelo naklonil k Barby a pošeptal jí. "Hele, ten náš Patriček je ale citlivka co? Kvůli všemu by se hned rozbulel." Barby se nenápadně zasmála a dodala. "Tak mu to neber, je mu osmnáct, chová se na třináct a vypadá na šestnáctiletá holka!" "Che, to teda jo, citlivka jedna holčičí!" Oba ale nepočítali s tím, že to Claire uslyší. Vplížila se k nim, pošeptala oboum dvoum. "Možná je citlivý, možná vypadá jako šestnáctiletá holka, možná se chová na třináct, ale je lepší než vy dva dohromady! Hmm?" a odešla zpátky k Paddymu. Angelo to okamžitě pochopil ale nechtěl to rozebírat. "Chápeš jak to myslela???" zeptala se ho Barby. "Vím já?!" odpověděl ve spěchu a jedl dál. Při tom ale pozoroval tu zamilovanou dvojci, jak se na sebe usmívá a je šťastná. Málem tam vybuchl vzteky. Paddy si právě zkoušel nové oblečení, když se Angelo prudce zvedl, protože už to nemohl vydržet. Prošel mezi davem, který pozoroval nové oblečení na Paddyho postavě. A aby to bylo rychlé, tak do něj jen šíleně vrazil a utekl z pokoje. Chyba byla, že mu vrazil zrovna do toho místa v pase, kam ho střelil. Paddy se v bolestech okamžitě skrčil. Držel se za pas, tak podivně kvílel a zatínal zuby. Všichni k němu okamžitě přiskočili a chtěli mu pomoct. On však nechtěl aby ho měli za chudáka, který potřebuje pomoct s každou prkotinou a tak stěží nasadil normální šťastný výraz a zvedl se. "Ne, fakt to je v pohodě, nepotřebuju pomoct!" odpovídal na stovky dotazů, jako: "Paddy, v pohodě?!" "Nechceš pomoct?!"..... Zbývající čas oslavy přežil Paddy sice s ukrutnou bolestí, ale přežil. Nakonec oznámila Kathy, že je čeká v létě 1995 koncert v Německém Loreley. Byl už večer, Paddy si po večeři zalezl do svého pokoje, sedl si na balkónové zábradlí a pozoroval poslední davy fanoušků. Po chvilce přemýšlení si vzal do ruky kytaru a začal hrát. Zbytky fanoušků se nahrnuly pod okna a začali pištět. Paddy totiž začal hrát, a také zpívat, An Angel. Všichni lidé zpívali s ním a teprve až do pokoje vtrhl otec a vtáhl Paddyho dovnitř se lidé rozutekli. "Co to mělo znamenat?! Co mi na tohle řekneš?!" začal mu nadávat otec. "Chtěl jsem se nějak zabavit a..." "Zabavit?! Tak sis měl hrát v pokoji a ne před lidmi! A ještě k tomu zadarmo! Jsi normální?!" vyčítal mu otec ale Paddyho smutný výraz taky dělal své. "Co tě to napadlo?" rozkoktal se, když viděl jeho smutné oči. "Tati, mě o peníze nejde, hudba je pro potěšení a ne práce." Dan zakroutil hlavou a raději rychle odešel. Bohužel odešel i s Paddyho milovanou kytarou a tak Paddy neměl co dělat. Vyšel znovu na balkón, sedl si na zábradlí a pozoroval hvězdy. Takto uběhnuly celé dva týdny. Každý večer byl Paddy na balkóně, ať už sám, nebo s Claire. Jednou v úterý si v pokoji povídala Claire s Paddym a bohužel, Angelo něco zaslechl a tak si to už poslechl celý. "Paddy, takhle to dál nejde, musíme jim to říct!" "Ne Claire, je čas, ještě je to moc brzo. Počkáme." "Na co chceš prosím tě čekat?! Za chvíli budu v pátém týdnu a to už na mě každý pozná!" Paddy si sedl ke stolu a začal se česat. "Paddy prosím tě, ukaž, já to udělám!" vzala kartáč a začala mu pomalu časat jeho dlouhé vlasy. "Prosím, musíme jim to říct." "Hele, kdo všechno to ví, kromě nás dvou a Jane?" "Nikdo, takže nehrozí, že byto někdo vykecal..." V tom Angela napadlo, že vlastně, on to ví tak.... Ještě chvíli poslouchal. "Tak dobře, za chvíli půjdeme dolů a řekneme jim to ano?" "Děkuju Paddy, moc díky, ale vážně až za chvíli..." Claire mu zaklonila hlavu a začala ho na židli líbat. Paddy se hned otočil k ní. Angelo už dlouho nic neslyšel a navíc ho bolely nohy, omylem se opřel o kliku. Bylo to hodně rychlé. Dveře se otevřely a Angelo nestačil zareagovat. Vletěl do pokoje a skončil v prostředku na zemi. Paddy s Claire dostali záchvat smíchu ale hned přestali. "Angelo!" zakřičeli zaráz. "Ty jsi zase poslouchal?!" dodala Claire. "Hele,..sorry ale nedalo se to přeslechnout!" říkal se smíchem Angelo a rychle si stoupl a chtěl zdrhnout. Bral to jako prču. A věděl proč utíká, Paddy se bleskově zvedl ze židle a pronásledoval Angela do půlky chodby s křikem. "Ty parchante malej...!" Angelo utíkal po schodech dolů, občas se ohlédl, ale řehtal se jak kobyla. Paddy se vrátil do pokoje. "Ten zmetek!" Posadil se zpátky na židli. Claire si sedla za ním. "Klid, už s tím nic neuděláš." "Hmm, to je fakt...kde jsme to přestali?..." vzpoměl si najednou Paddy. Opět se líbali a Paddy už instinktivně vzal její ruce a položil si je na hruď. Claire poznala co chce a tak mu vyhrnula tričko a dotýkala se ho čím dál tím víc nádherněji. Paddy se chvilkami zapomínal líbat, jak mu to dělalo dobře. Angelo mezitím svolal všechny do obýváku. "Hele lidi, mám pro vás děsnou novinku! Ten náš zamilovaný páreček, ehmm, čeká dítě!!!" oznámil naštvaně a čekal, že začnou vyvádět. Bohužel jen zíral s otevřenou pusou. "No to je bombová zpráva!" "Jé, ze mě bude strejda!" "A ze mě taky!" "Hele, ze mě bude teta!" Angelo už to nemohl vydržet. "Sklapněte!!! Copak vám to příjde normální, kolik jí je prosím vás?! A copak on podle vás se dokáže postarat o dítě?!" Všichni najednou ztichli. "No, podle mě jo." "Houby!!" zakřičel Angelo na Patricii. V tom ale přišli ti dva. "Co se tady děje?" V tu chvíli k nim všichni přiběhli a začali gratulovat. "Mo, moment, co se děje?!" "Co se děje? Vždyť čekáte miminko, to se snad má gratulovat ne?" "No, to jo ale, kdo vám to řekl?" Oba dva se automaticky otočili na Angela, který se chtěl vypařit. "No Angelo nám to řekl, před chvílí." Claire a Paddy nasadili vražedný pohled "Ty drbno!!!" "Pche?!" urazil se Angelo. "Prostě jsem jim to řekl, stejně jste to chtěli udělat.....A neříkej mi drbno!" okřikl Angelo Paddyho ale to už neslyšel, protože byl i s Claire obletován sourozenci a gratulacemi. Za další týden, když už byla Claire ve skoro 6. týdnu, to Angelo nesnesl. Počkal si na chvíli, až Claire bude sama. "Hej! Pojď sem!" křikl na ni a zatáhl ji k sobě do pokoje. "Už tě mám až po krk, řekl jsem ti, že buďto řekneš, že je to dítě moje a nebo Patrickův život!" Claire strachy ani nedýchala. "Ne Angelo, Paddyho nech na pokoji, to je jen mezi námi dvěma!" Angelo se naštval, popadl Claire a hodil ji na postel. "Angelo co po mě pro Boha chceš?!" vzlykala Claire. "Chci tebe, chci tebe a to dítě!!!" zakřičel na ni Angelo, když nad ní klečel. Chtěl ji začít líbat, když v tom mu dala pěknou facku. Angelo jí tu ruku hned chytil a posadil ji. Chytil ji také za vlasy a prudce s ní škubl. "Tak tohle si přehnala holčičko! Tak co, bude to dítě moje nebo ne?!" Claire se mu podívala do očí. "Nikdy! To raději smrt!!!" Angelo byl bez sebe. "Dobře, řekla sis o to sama!" Zacpal jí pusu a odvlekl ke schodům. Tam ji zase dovolil mluvit. "Angelo co chceš dělat?!" "Ale no tak miláčku, neříkej že nevíš!" Angelo ji hrubě políbil a řekl jí svá poslední slova. "Když to dítě nebude moje,......tak nebude ničí!!!" Maite ve svém pokoji uslyšela děsivý křik. Vyběhla ven, ale nikde nikdo. Najendou uslyšela tiché "Paddy, Paddy kde jsi? Paddy prosím, pomoz mi!" Maite se podívala pod schody a zděsila se. "Claire!" seběhla k ní. "Claire si v pořádku?! Co to máš s rukou a...ty krvácíš!!" Maite nevěděla co má dělat. "Maite, prosím, zavolej mi sem Paddyho prosím..." "Jen klid Claire, bude to v pořádku! Hej lidi?!!!" začala křičet na celý hotel. "Hej lidi! Johne! Hlavně ty Paddy, pojď sem, pojď ke schodům dělej!" Paddy tak tak seběhl ze schodů, protože ho bolel pas. "Ježiši Claire, co se, co se ti stalo?! Claire, lásko, slyšíš?!" Claire se ani nehnula. "Paddy,....prosím, zavolej záchranku! Musí se zachránit alespoň to dítě! Prosím!" "John už ji zavolal. Claire řekni mi, co se stalo?" ptal se se slzami v očích. "To, An...,An...." "Tak kdo?!" Claire najednou vyprskla na Maite a Paddyho spoustu krve a při tom křikla: "Angelo!!" a upadla do bezvědomí. "Co?! Angelo? To ne! Claire probuď se! Prosím, nesmíš mě opustit, prosím, nevzdávej se! Kvůli mě!" V tom přijěla záchranka. Celá Kellyovic rodina naskákala do autobusu a jela do nemocnice. Paddy byl celou cestu zamlklý a bylo poznat, že má strach. "Paddy, to bude dobrý, určitě se z toho dostane!" uklidňoval ho Joey. "Jo, uvidíš, bude to v pořádku." přidal se do toho Jimmy. Paddy byl najednou agresivní a protivný. "Přestaňte, nepotřebuju vaši pomoc! Dejte mi pokoj!" vyštěkl na ně a přesedl si. Sedl si až dozadu a všichni ho pozorovali. Paddy si přitáhl nohy k sobě, chytil se a opřel si hlavu o kolena, po chvilce se rozbrečel. "Potřebuje pomoc..." zdůraznil John. Patricia zakroutila hlavou a šla si sednout vedle něj. Začala ho hladit po vlasech a krásně se na něj dívala. Paddy se na ni za chvíli podíval taky a když poznal, že to myslí dobře, začal znovu brečet, ale tentokrát ji obejmul, jako by byla jeho máma. A protože ho Patricia měla nad míru ráda, obejmula ho taky a uklidňovala ho. "Paddy, bráško, teď musíš být silný, uvidíš dostane se z toho." Paddy byl však na pochybách. "A, a co když ne?!" Patricia ho opět začala hladit. Zbytek Kellyových tu podívanou nemohl vydržet a tak si raději hleděli svého. "Paddy, musíme věřit že ano, jinak to nemá smysl." Paddy souhlasil. "Tak dobře..." Jakoby si trošku lehl, položil si hlavu na její rameno a chytil ji za ruku, kterou ho držela kolem ramen. Patricii ho bylo strašně líto a tak mu dala pusu, druhou rukou mu odhrnula pramínky vlasů z obličeje a po zbytek cesty ho hladila po tvářích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 efilka efilka | 16. února 2008 v 14:58 | Reagovat

hele, pochopili jste, o chtěla Patricia o Paddym říct, když řekla ať zvedne ruce??? Já jo a to co udělala Claire tomu ještě pomáhá,............já sem to pochopila, jinak, ten příběh je nádhernej!!!Paddy je tam slaďoučkej

2 jakyjaky jakyjaky | 20. února 2008 v 19:44 | Reagovat

já to pochopila je to jasný....chtěla říct, že má hladký paže. že nemá chlupy pod pažama. to je na něm tak sladký. příběh je perfketní....nic na něj nemá. lituju Paddyho, že ho tak trápijou. je skvělej, nádhernej, fakt se mi na něm líbí, že nemá chlupy pod pažama..... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama