Kapitola 3. - PADDY NEBO ANGELO?

8. února 2008 v 11:22 | autor |  Kelly Family - příběh
Jakmile dojedli, pohodlně se usadili a Paddy si schválně položil ruku na opěradlo lavice, takže když se Claire po odklizení nádobí usadila zase vedle něho a opřela se, ucítila jeho ruku za svým krkem a to ji i Paddyho dostalo, byli úplně na větvi ale nedávali to na sobě znát. Začali si povídat a Claire se zeptala odkud jsou. "My? Z Irska. No, sice se tam narodil jako jediný Paddy, ale náš otec pochází s Irska takže se to tak dá říct." řekla Patricia a to ji zarazilo, podívala se na Paddyho a řekla: "To se mi nezdá, vy a z Irska?" mrkla na ostatní pootočila hlavu na něj a jemně se usmála. Paddy ztěží polkl a jeho tep to nevydržel a rozbušil se tak divoce že málem praskl. Když si v kuchyni přes hodinu povídali, všichni vstali a Claire je zavedla do pokojů kde budou bydlet a samozřejmě, Paddymu připravila postel hned ve vedlejším pokoji aby ho měla nablízku. Po ubytování šla do kuchyně umývat nádobí a všichni ostatní se rozutekly po vesnici prozkoumávat nový domov, až na Paddyho. Takto uběhl týden. Mezi Paddym a Claire to pořádně jiskřilo a Paddy vůbec nevytáhl paty z domu. Jednou, Paddy po chvilce přemýšlení sebral odvahu a přišel do kuchyně potichu jako myška, sedl si na lavici. "Víš že seš moc hezká?" vyhrkl ze sebe, protože už to nemohl vydržet, ale řekl to tak divně že se spíš lekla a leknutím upustila skleničku kterou zrovna utírala. "No prosím, vidíš co děláš!" řekla naštvaně a ani si neuvědomila to co jí řekl. Paddy okamžitě vyskočil z lavice a přiskočil k ní aby jí pomohl sesbírat střepy. Při sbírání se jejich ruce setkali, nedůvěřivě se na sebe podívali ale jakmile se setkali v té zvláštní atmosféře i jejich modré oči, Paddy už to nevydržel, stoupl si, Claire si samozřejmě stoupla taky, opatrně k ní přitoupil a levou rukou ji chytil za pas. Claire se také odvážila a jemně mu sáhla do jeho rozpuštěných dlouhých hebkých vlasů, což měl Paddy moc rád, uvolněním pustil její ruku a chytil ji kolem krku. Ona ho volnou rukou taky chytila kolem krku a pomalu k sobě přistoupili. Když byli tak těsně blízko u sebe že se málem rozmačkali, podívali se oba dva na zem na ty střepy a Claire na to : "Střepy přináší štěstí", podívala se na Paddyho, zamilovaně se na něho usmála a pokračovala "myslíš, že je my dva budeme mít?" Paddy z té romantiky nemohl: "V to doufám, a doufám, že nám to budou přát!" už to nevydrželi a tak, když ho Claire hladila v jeho vlasech, on jí pravou rukou sáhl do vlasů taky a začal její hlavu pomalu přibližovat ke své. Ucítili navzájem dotek svých rtů a zrychlený dech všechno ještě umocnil. Oba dva měli v sobě pocity jaké ještě nikdy nezažili. Paddy ji pomalu a jemně začal líbat, líbal ji dlouze a něžně, trvalo to alespoň čtvrt hodiny než přestali a přešli do obýváku. Tam ji Paddy položil na pohovku a začali se opět líbat. Paddy se do ní zamilovával ještě víc a víc. Ani si nevšimli že zbytek Kellyových už přišel a že Angelo nakukuje do obýváku. Rychle běžel pro ostatní aby se na to šli podívat. Všichni stáli mezi dveřmi a užívali si tu dojemnou scénu až na otce, který vrazil rozzuřeně do dveří. Chytil Paddyho za vlasy a odtrhl ho od Claire tak prudce, že Paddymu vhrkly slzy do očí. Dan hodil Paddyho na podlahu a zohnul se k němu. Zase ho chytil za vlasy, prudce ho zvedl ze země že se Paddy doopravdy rozbrečel, a skoro všichni s ním. Claire seděla na pohovce a chtělo se jí křičet. Chtěla zasáhnout, ale nemohla, protože u ní seděla Kathy, John a Angelo, kteří ji museli pevně držet aby se do toho nepřipletla. Škubala sebou, chtěla mu pomoct ale nemohla. Musela se dívat na to, jak Paddyho jeho vlastní otec mlátí. Chytil ho za mikinu a flákl s ním o stolek, který stál uprostřed pokoje. Samozřejmě to stolek nevydržel a rozjely se mu nohy. Paddy ležel v prostředku dubového dřeva, které mu škaredě vyrazilo dech. Otec chytil Paddyho za mikinu pod krkem, zvedl ho z třísek, které zbyly ze stolku, rozpřáhl se a vrazil mu takovou, že uviděl všechny svaté. Praštil s ním o zeď tak, že z nábytku spadla jedna z nejhezčích Clariiných fotek, která se roztříštila na kousky a konečně ho pustil. Paddy klesl k zemi s bolestným pláčem a zkroucený ležel se strachem, jestli nebude zákusek. Dan vyhnal všechny z obýváku nechal tam jen ty dva brečící, Paddyho bolestí a Claire strašnou lítostí že mu nemohla pomoct a sdílenou bolestí s ním. Dan zabouchl dveře tak prudce že se málem vysypali tabulky z oken. Claire k Paddymu rychle přiskočila, vzala ho jemně kolem krku, položila ho na svá kolena, začala ho hladit po tvářích a osušovat slzy. "Promiň!(vzlyk)Mě je strašně líto, že se to stalo! Snad už to bude dobrý, ale..." řekl se slzami v očích Paddy a opět se příšerně rozbrečel, protože ho všechno bolelo, ale zároveň proto, že věděl co musí následovat. "Neomlouvej se, (vzlyk) já vím. Co ale?!" zeptala se s pláčem, když viděla, jak její milovaný trpí bolestí. "Neměli jsme si spolu nic začínat, tohle se bude dít pokaždé, když nás uvidí, nevím proč, on už je takový a bude to ještě horší!" oznámil s brekem Paddy. "Cože?!Co...co...teď to nemůžeme vzdát, vždyť, tobě je sedmnáct seš skoro dospělý, nemůže se k tobě takhle chovat a navíc si jeho syn!" řekla Claire, která doufala, že ji Paddy miluje. Chytil ji za ruku, kterou ho hladila po tvářích, podíval se jí do očí: "On nám to nepřeje pochop to, já sem ještě žádnou holku neměl, kromě jedné se kterou to nebylo ono, tebe doopravdy miluju Claire, ale on odtud bude určitě teď rychle chtít odjet, ale já nechci ani za nic, protože tě miluju, doopravdy miluju, miluju, miluju..........!" opakoval a pokusil se vstát. Ale jaksi mu to nešlo, protože necítil otlučené nohy a tak mu musela pomoct, aby si alespoň sedl na pohovku. "Já se s ním pokusím nějak promluvit." řekla, když se Paddy uklidnil a přestal brečet. "Ne, to nemůžeš, taky tě zbije jako neposlušnýho psa a to bych nepřežil!" říkal Paddy, když seděli na pohovce těsně blízko u sebe a drželi se za ruce. Patricia všechno poslouchala za dveřmi a průběžně oznamovala Jimmymu a ten všem ostatním. Jenom otec seděl v kuchyni a dmul se pýchou co dokázal udělat svému synovi. Když uslyšel šramot na chodbě, šel se hned podívat. Uviděl dav seskupený u dveří do obývacího pokoje "Co se tady děje?!" zeptal se rozzuřeně. Patricia vystoupila z kolektivu rovnou k otci, vyčítavě se na něj podívala a spustila: "Co si vůbec myslíš?! Vždyť je to tvůj syn, měl bys mu to přát a ne ho hned do krve zmlátit! Copak nevidíš jak jim to sluší a jak se milují?! Přece...." ale už to nestihla doříct, protože se otec rozpřáhl a uštědřil Patricii také silnou facku, že se otočila o 180° a přistála u Johna v náručí. Když se chtěl Angelo proplížit do koupelny, otec už ani nevnímal a vlepil Angelovi taky jednu, ale zákeřně zezadu. Angelo narazil do topení a skončil na zemi se strašnou nenávistí ke svému otci. Všichni se na něj dívali jak na nějakého násilníka. Otec se rozpohyboval udýchaně k obývacímu pokoji, rozrařil dveře až se Paddy a Claire lekli. Rychle si přisedli co nejblíž to šlo a obejmuli se tak silně aby je od sebe nešlo rozdělit. Otec k nim přistoupil a začal třesoucí se dvojici od sebe oddělovat tak zákeřně, že se na to ani nešlo dívat a tak radši ostatní odešli do svých pokojů. Otec začal Paddyho svými silnými prsty nesnesitelně štípat a bodat do zad tak, že ji stejně musel pustit. Jakmile ji pustil, chytil si otec obje Paddyho zápěstí do jedné ruky tak silně, že měl pocit jako kdyby měl ruce v drtičce. Odstrčil Claire na druhou stranu pohovky, takže už Paddyho nestihla chytit a zabránit tak aby ho odvedl. Dan vlekl Paddyho do vedlejšího pokoje tak rychle, že na každém kroku zakopával. "Ááu!! Drtíš mi zápěstí! Tati!!" křičel Paddy se zatnutými zuby po cestě. Otec si toho ale nevšímal a hodil Paddyho do místnosti, kde bylo jen malé okýnko, postel, skříň a noční stolek. Ani lampička tam nebyla. Paddy si rychle začal masírovat polorozdrcené zápěstí a tak si ani nevšimnul, že si Dan bere klíč od tohoto pokoje. Všiml si toho až tehdy, když na něho začal křičet "Tady budeš do zítřka do rána aby sis pořádně rozmyslel co si můžeš jako můj sedmnácti- -letý syn dovolit!!!" dokřičel a začal zavírat dveře od pokoje. Paddy rychle vyskočil z postele aby je stačil chytit. To se mu jaksi nepovedlo a tak začal zamčené dveře páčit nejrůznějšími způsoby, mlátil do nich hlava nehlava, kopal, křičel, ale nic se nedělo. Paddy zoufale křičel, aby mu někdo přišel otevřít "Patricie, tati, Jimmy, Angelo, Claire!"ztišil hlas "Claire..." zklonil hlavu, otočil se ke dveřím zády, sjel po nich až na zem, zesmutněl a opřel si hlavu do dlaní. Pokaždé když mu Claire chtěla jít otevřít, protože to jeho vzlykání se nedalo vydržet, ji Dan chytil za tričko a posadil zpět na pohovku. Po půl hodině celkové nervozity se rozbrečela i Claire ale Dan na ni hned příšerně zařval "Neřvi prosím tě, vždyť tě doopravdy nemiluje, Patrick by se líbal hned s každou courou kterou by potkal, on ti za ten vodopád nestojí!!!" zakřičel tak strašně, že to slyšel i Paddy a okamžitě měl ucho přilepené na zdi, aby slyšel všechny ty otcovi lži a krutosti prohlašované k jeho osobě. Věděl, že mu všichni říkají Patrick, nebo Michael jen, když jsou na něj naštvaní a nebo...no to nic. "To nemůže být pravda, Paddy je ten nejlepší kluk kterého jsem kdy potkala, kdybyste tu nezazvonili můj život by neměl smysl, já ho miluju!" zavzlykala dost nahlas tak, aby to slyšel i ten, který se už za zdí usmíval štěstím. "To je jedno!!!" zařval na ni Dan tak, že se lekl i Paddy. "Prostě spolu nebudete a basta!" "Ale já bez něj nemůžu být a navíc, vy nejste můj otec, já si můžu dělat co chci a......" najednou děsná rána, přímo na zdi kde měl Paddy přilepené ucho. Leknutím uskočil se strachem jestli se vyplnilo to, čeho se obával. A opravdu, Paddyho otec Dan dal Claire pěstí přímo do nosu, narazila do oné zdi a skončila na pohovce v bezvědomí. Paddy to ještě nevěděl a tak poslouchal dál. Okamžitě po té ráně přiběhl do obýváku Angelo a jakmile uviděl Claire ležet v bezvědomí na pohovce a současně blížící se další ránu zařval "Dost!" Paddy si s hrůzou uvědomil že se to stalo a tak začal zběsile kopat a mlátit do dveří a křičel ať ho pustí, že za ní musí. Ale přes probíhající bitku mezi Angelem jejich otcem ho nikdo neslyšel. Otec to nakonec vzdal a řekl Angelovi : "Víš ty co ty blonďatý štěně, dělěj si s ní co chceš!" řekl znuděně a odešel do svého pokoje. A teď přišel ten nejhorší okamžik, Claire se Angelovi líbila a protože Angelo ještě nikdy neměl holku, tak chtěl zkusit, jaké to je, se líbat. Lehl si vedle ní, ušklíbl se a slavnostně prohlásil "Kdyby tak tohle viděl Patrick." Začal ji pomalu "nezkušeně" líbat a jeho vášnivé pazvuky byly slyšet až do Paddyho komůrky. Paddy skoro zešílel, řval jako zvíře, šílel tam strachy co se děje. Angelo už jí pomalu sundával tričko, už byl asi tak v půlce pasu když se probudila a všimla si toho že to není Paddy ale Angelo. Začala sebou škubat a snažila se aby se mu vysmekla. Angelo sice na to, že mu bylo jen dčtrnáct, měl síly jako lev a tak se jí nepovedlo se mu vysmeknout a dokázat tak aby přestal. Taky jí zkroutil ruku za záda, takže při sebemenším pohybu ji ta ruka příšerně zabolela. Angelo si vytáhl pásek z kalhot zamračil se na ni a Claire pochopila, co chce udělat. "Tohle jsem viděl ve filmu, chtěl jsem si to zkusit!" zachechtal se a švihl ji páskem přes ruce. Claire zakřičela a chtěla se na pohovce převalit. Angelo se jen zasmál a začal ji tlačit do rohu pohovky. Claire skoro nemohla dýchat a tak jí jen hořely oči nenávistí. Paddy už to nevydržela křičel tak příšerně, až přišla Maite a konečně mu odemknula. Paddy vyletěl ze dveří jako tornádo, vlepil jí pusu, rychle poděkoval a utíkal do obýváku. Když tam přišel, zůstal stát s otevřenou pusou. Angelo drží Claire ruku, ta se svíjí a při tom se dívá po pokoji. Konečně si Paddyho všimla. "Tak m....přece... pom.. .p..moz ! " snažila se mluvit a přitom jí začaly téct slzy. Tohle když Paddy uviděl, už toho měl dost a pomalu šel k Angelovi který o něm neměl ani páru. Při té pomalé chůzi ještě stačil zaslechnout jeho poslední větu "Uklidni se, Paddýsek nepříjde a já se alespoň pobavím!" hned jak to dopověděl, někdo ho chytil za košili a konečně odsunul od Claire, která toho měla dost a rychle se posadila. Angelo poznal že to je Paddy a v tom se spustila ukrutná rvačka mezi sourozenci. Maite, Barby, John a ostatní i s otcem se objevili mezi dveřmi a sledovali tu show. Claire chvíli trvalo než se vzpama- -tovala ale potom jí docvaklo, že mu musí pomoct, že to nemůže skončit jako předtím a snažila se rozpálenou dvojici od sebe odtrhnout. Angela to naštvalo a dal jí pěknou facku "Couro!" zařval na ni a to rozzlobilo Paddyho ještě víc a začalo to pěkně jiskřit když sebou mlátili o zeď. Angelo však využil pásek, který stále držel v ruce a švihl s ním Paddyho přes obličej. Paddy po tom švihanci přebalancoval do rohu obýváku a začal zkoumat svůj obličej. "Vidíš? Alespoň někdo má navrch. Mám zbraň kterou rozhodně nehodlám šetřit, hlavně na tobě, Michaele! Claire naštěstí využila situace kdy jí Angelo nevěnoval pozornost a zkroutila mu ruku s páskem přesně tak, jak to on udělal jí takže v bitce už nemohl dál pokračovat. "Joey chytej!" řekla a žduchla Angela Joeymu rovnou na hruď, on ho chytil a bylo po všem. Paddy, celý udýchaný z té rvačky neměl dost síly na to, aby se udržel na nohách a tak klesl, opřel se o křeslo, začal vydýchávat a při tom si kontroloval obličej. Až se dostatečně vydýchal, stoupl si, Claire k němu přistoupila, chytila ho za ruku a oba se podívali do davu který je pozoroval. "Vidím, že s tím nic nesvedu, sice nejsem moc nadšený ale co nadělám. Ale stejně by mě zajímalo, jak si mohla odolat Angelovi?" řekl otec a zamyšleně se na ně podíval. "No, to víte, někoho zbožňujete, že byste pro něho vypustil duši a někdo to prostě neumí. A navíc děsně líbá." řekla, aby Angela zesměšnila před ostatními. (což si taky zasloužil) Všichni se začali strašně řehtat, jen Angelovi se v hlavě začali honit podivné myšlenky. "A jak to uděláme, když budeme muset odjet?" vznesla otázku Maite. "Když bude chtít, tak pojede s námi." řekl slavnostně Paddy a pravou rukou chytil Claire za pas. "Jako že chtít budu." oznámila radostně. Angelo se snažil zakrýt svou radost že ji bude mít nablízku ale nešlo mu to, proto měl štěstí že se na něj nikdo nedíval. "Tak spolu buďte šťastní." prohlásili všichni a šli si po svém. Paddy a Claire zůstali v obývacím pokoji sami a samozřejmě to co udělali jako první bylo, že se navzájem začali hladit ve vlasech. Opět se na sebe namáčkli a asi pět minut neřekli ani půl slova jen si užívali, že mohou být spolu. Po těch pěti minutách řekl Paddy "Ty jsi můj život nevím co bych dělal kdybych tě neznal a nebyl s tebou, stašně tě miluju chtěl bych..." "Psssst." umlčela ho tak, že mu přiložila prst ke rtům. "Já to už přece vím." řekla uspokojivě a protože viděla, že Paddy nemůže moc stát, nenápadně vedla Paddyho ke křeslu, lehce ho do něj posadila, obkročmo si na něj sedla a zase se začala prohrabávat v jeho tmavě plavých vlasech. On udělal to samé ale jednou rukou ji držel kolem pasu. Až se tohole dost nabažili a dostatečně se vykoukali do svých tmavě modrých očí, naklonili se k sobě a Paddy ji začal, ne něžně, ale poněkud dost vášnivě líbat a oba z toho byli strašně na větvi. Měli pocit, že už je nikdy nic od sebe nerozdělí, že jsou svoji navždy. Nechali se unášet těmito nekonečnými okamžiky štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jakyjaky jakyjaky | 21. února 2008 v 13:47 | Reagovat

jeee, Paddy je tady tak týraný, chudáček, chce se mi skoro až brečet. Angelo je hajzl že ji svádí! Paddy, takovej miláček a musí tak trpět, ale jinak je ten příběh nejlepší, jaký jsem kdy četla!!!!!!!!! faaaaaaaakt super!

2 Daniela Daniela | Web | 14. května 2008 v 14:13 | Reagovat

To je kruté

3 amélie amélie | 22. listopadu 2008 v 11:56 | Reagovat

Píšeš hezky (technicky), ale asi bys měla trochu víc přemýšlet, jak se lidi doopravdy chovají. Kde má Claire rodiče? Opravdu myslíš, že by od sebe osm lidí neodtrhnulo čtrnáctiletého a šestnáctiletého kluka? A myslím, že Kelláče kapku schazuješ tím, že jsou takoví troubové a nakonec se všemu smějou. Navíc, ani otec Dan tak jak ho popisuješ, by si určitě nedovolil v cizím domě, kde mu někdo poskytnul azyl, demolovat nábytek tím, že tam bude třískat děti. Neber to špatně, opravdu myslím, že kdyby ses zamyslela nad tím, jak by se taková situace odehrála v realitě a jak by jí doopravdy prožívaly ty postavy, byl by ten příběh mnohem čtivější. Takhle mi až bylo trapně, jak se to ten Paddy, nebo Claire chovají. A to nikoho moc nestrhne, aby se do hlavních postav vžil. Tak se nezlob, to je můj názor, zkus to tak brát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama